Noční





Noční   
                           
Chodím nocí Prahou
a čekám na zázrak
Potkat magistra Kellyho...

Hledám ho ve tmě
U mých nohou pes a stín
V křoví milenecký pár
Na chodníku opiový spáč
Z hospody vyřvává opilec
A na schodech kostela bezdomovec píše básně.
            
Míjím opilce,
milence,
poběhlice,
 bezdomovce,
zfetěnce…
         a zázrak nikde

Sbohem magistře Kelly,
tebe už nepotkám.      

Dnes v noci










Dnes v noci

Je chybou jít do hospody a nemít tam jediného kamaráda

Mezi pivními tácky na pobryndaném stole
Nad ošoupanou podlahou politou pivem
Jsem se stala neviditelnou                  

Vtíravě ječící hlasy hospodských hostů prolétají  mozkem

Povídám si tam se svojí samotou
Sedím a pomalu průhledním





Bezčasí









Bezčasí

Jsem běžec
Dobíhám na nádraží,
Nikde nikdo.
Čekárna prázdná,
Nástupiště pusté,
Na koleji žádný vlak

Mé zápěstí netíží časomíra,
Ráfky nádražních hodin stojí.
Kolik je hodin?
Jsem tu brzo,
Vlak teprve přijede?
Lidé přijdou?

Nebo jsem zmeškala?
Vlak už dávno odjel!
Lidé odcestovali?
Nevím,
neznám čas,

Jsem na prázdném nádraží
příliš brzo?
Anebo už je moc pozdě?
Nevím!
Nikde nikdo, kdo by mi řekl,
kolik je vlastně hodin.

Koleje mlčí.
Rozhlížím se.
Jsem běžec,
Odcházím.
Utíkám dál!
Někde přeci musí být hodiny!
Někde se musím dozvědět.
Kolik je hodin?

Někdo mi musí říci,
Jestli vlak teprve přijede!
Nebo už dávno odjel?
Běžím.
Nikde nikdo,
Žádný člověk, žádné hodiny.
Jak se jen dozvím,
jestli mi přijede vlak?

Proč se mi čas zapírá?
Běžím dál.
Nikde nikdo,
Ani žádná určitá doba.
Nic – prázdno, BEZČASÍ!
Běžím.
Někde přeci musí existovat čas!













Kroužení

Mrtvá labuť
Nikde krev
Jen peří
Na asfaltu

Na vlnách stříbro
Otevřu oči
Stříbro se rozlévá
Vpíjím obrazy

Zavírám oči
Kolem mě
Labuť krouží
Ve tmě