Návrat
Návrat
Hladinka v tvé sklence ubývá
jak noc, po kterou se opíjíš
červené víno přechází na oblohu
upadáš do fantaskního snu
Z vany ti vyrůstají puškvorce
rozlézají se z výlevky
s žabincem zaplňují vodu,
ve které si drhneš kůži
voda je plná zeleného slizu
Jsi v koupelně s trojicí van
Plné zahnívající vody
Není kde se opláchnout
Kůže ti smrdí po bahně
A dveřmi vcházejí cizí lidé
Necítíš stud, konverzuješ s nimi
Přitom se utíráš do ručníku
v bavlně zanecháváš zelené šmouhy
Vyjdeš nahý, rovnou k velikánskému nóbl prostřenému stolu
Jen jídlo nikde
Lomcuješ skříní, kterou neznáš
Urval jsi klíč a padáš dolů
Na koberec, plný hraček
Jsi ve svém prvním pokojíčku
Dětským hlasem říkáš: "Mami, já přišel domů"
Po letech
Po letech
Viděla jsem tě
Po takové době
Vzal jsi mě za ruku
Políbil
Pálí mě rty
Viděla jsem tě
Šel jsi proti mně
Ztráceli jsme se v davu
Vzal jsi mě za ruku
A já se probudila
Slovíčkaření
Slovíčkaření
Slova
jsou tyče s háky
lidé
se jimi přitahují a odstrkují
My,
ty, já a oni taky.
Slova
jsou řečníkovo laso
A
ty chycen klušeš v postroji
Přitrouble
dmeš se, že jsi na koni
Slova
jsou nůž, či vlastně dýka
ostrá
je z obou stran
řízneš
a
jsi osvobozen
nebo
sám
pořezán
Psaní
Psaní
Poštovní holub trpí amnézií
Narazil na zeď, když ti nesl psaní?
Poštovní doručovatelka, krčí rameny
Ne, neví nic, že by pošta měla i své holuby
Někdo si udělal špatnou legraci
Proč psal si o odpověď, když sám ji nevrací?
Poštovní holub, třeba jednou vzpomene si.
Myšlenka na tebe - psaní bez adresy.
Optimistická

Optimistická
Zoufalství igelitových pytlíků
a buřtů na tácku
zoufalství porcelánu se zažranou špínou
a otlučeného hrnečku
Zoufalství ze sebe a lítost nad sebou
Nemusíš zvát si pro plačku
mám pro tě radu
kup si houpačku
Z houpačky svět
je proměnlivý
Nic nemá pevné obrysy
Z houpačky svět
je bezstarostný
Na jejím laně
se málokdo oběsí
Temně modrá

Temně modrá
Noc je odrazový můstek
Obloha letiště vzducholodí
Večer prý hloupější rána
Jak věřit,
že chytrost
se rodí
s rozedněním
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)