Stojím sama na prázdném náměstí,
Kolem jen vítr a kapky deště.
Vítr mi serval šaty
Stojím nahá v kapkách vody.
Začínám se rozmáčet.
Každou další kapkou mé tělo ztrácí tvar.
Roztékám se po dláždění
Zkapávám na zem.
Odtékám.
Sama, sama mezi nespočtem kapek.
Vyšlo Slunce.
Mé tělo se postupně vypařuje.
Už jsem jen jediná kapka!
Úplně mizím!
Mé tělo v milionech částečkách jde vzduchem.
Zachycuji jednu po druhé.
Jsem kapka.
Jsem déšť a zkapavám na zem.
Padám roztříštěna ve vodě.
Padám sama se sebou
Rychlostí se kapky shlukují.
Mé tělo má opět tvar.
Stojím sama nahá na prázdném náměstí.
Kolem jen vítr a kapky deště.
Šaty mi odtékají do kanálu.
Přichází lidé.
Mé tělo zůstává tak hmotné!
Stojím sama nahá v davu.
Tak odtéct!
Čekám na milosrdné rozpouštění.
Voda stříbří moji kůži.
Tak už?
Ne. Kapky mě postupně oblékají.
Poslední částečka vody.
Zapínám si kabát.
Dav se rozestupuje,
Odcházím prostředkem lidmi zaplněného náměstí.
Odcházím sama se sebou pryč.
Každý jsme tak zoufale sám!
