Věčně letící Ikaros








Chvilinka letu –
a za ní spravedlivá daň –
okamžik bolesti.

Kusy masa se rozstříknou po asfaltu,
Houkání sirén,
Zasychající krev.
Na jeho obličeji je úsměv!

Daidalos marně lomí rukama nad synem.
On přeci letěl!
Letěl, bez papírových křídel,
Vlastníma rukama rozrazil vzduch.

Nic není bez ceny.
A on dluhy nedělá
Peněženka je prázdná.
Nakládají jeho tělo do igelitového pytle.

Tisíce čumilů civělo na jeho let,
Proč tomu říkají pád?
On neskočil, aby padnul.
On letěl – poprvé v životě volný

Otec Daidalos doma smyl krev z rukou.
Oblečení hodil do špinavého prádla.
Otevřel pivo a sedl si k televizi.
Zde se zájmem sleduje, jak Ikaros letí.

Desítky kamer zachytily každý detail.
Každý se může podívat!
Každý to může sledovat!
A samozřejmě v barvě.

Milióny lidí téměř nedýchají.
Chlapec přelezl zábradlí.
Zamával do kamer
Roztáhl paže –
- ta chvíle letu!

Cena? – maso, kosti, krev, mozek

Ale na miliónech obrazovek
chlapec znovu mává do kamer –
a skáče
a znovu, a znovu, a…
diváci odchází ohřát si večeři.

Zbytky Ikara právě pálí v krematoriu
Maso, kosti, krev
Mozek… mozek se roztříštil o chodník.
Přihodili ho do pece v papírovém pytlíku ze supermarketu.

Otec Daidalos se ještě jednou podíval na televizi
A odešel do hospody.
Na chodníku pod mostem černá krev.
Tisíce lidí si odnáší Ikara na svých podrážkách.

A zítra? Zase?
Ta chvilinka letu –
A za ní spravedlivá daň
Poznání bolesti.
Kusy masa se rozstříknou po asfaltu.